Jak je na tom Evropa a STEM?

Přírodní vědy, technologie, technika a matematika jsou v současné znalostní ekonomice velmi důležité obory. Aby se Evropa ekonomicky rozvíjela, bude do roku 2020 potřebovat jeden milion lidí pracujících ve STEM oblastech navíc. V dnešním článku se dozvíte, jak je na tom Evropa v současnosti a také to, kam se bude v oblasti STEM vzdělávání ubírat.

 

Čemu STEM v Evropě čelí

 

Jedním z problémů, kterému stále řada evropských škol čelí, je časté používání zastaralých a abstraktních metod výuky, které neberou v potaz důležitost týmové spolupráce, řešení problémů a logického uvažování. Takové vzdělávací metody mohou jen těžko motivovat žáky k tomu, aby přemýšleli o své budoucnosti ve STEM oborech.

 

Dalším problémem, s kterým se Evropa potýká, je nezájem žen o vědecké a technické obory. Dle nedávného průzkumu společnosti Microsoft, který byl proveden mezi 11500 ženami ve věku 11 až 30 let, zvažuje pouze 42 % evropských žen kariéru ve vědě nebo technice. Hlavním důvodem je dle studie nedostatek ženských vzorů ve STEM oborech.

 

V Evropě existuje několik organizací, které se zabývají problematikou vědy a techniky v evropském kontextu. Jednou z nich je organizace s názvem STEM Alliance, která se snaží propagovat výhody kariéry ve vědeckých oborech a podporovat inovace ve vzdělávání. Další organizací je Scientix, která sdružuje učitele, výzkumníky a autory vzdělávacích strategií. Obě tyto organizace jsou podporovány Evropskou Unií. Nesmíme zapomenout ani na to, že ve většině evropských zemí figurují vládní organizace, které se zabývají vědou a technikou na národní úrovni.

 

Zajímavým poznatkem v ohledu evropského vzdělávání jsou také výsledky mezinárodního průzkumu PISA. Jedná se o průzkum prováděný mezi patnáctiletými studenty v členských státech OECD. Průzkum probíhá každé 3 roky, již od roku 2000. Výsledky posledního průzkumu z roku 2018 nejsou prozatím k dispozici.

 

Hlavní zjištění (PISA 2015):

 

1) Neúspěšnost ve vědě úzce souvisí s tím, z jakého sociálního prostředí žáci přicházejí. Studenti ze sociálně slabších rodin jsou na tom mnohem hůře než studenti z finančně zajištěných rodin.

2) Ve většině států EU je přistěhovalecká minulost studenta faktorem souvisejícím s vyšší neúspěšností ve STEM oborech.

3) Zapojení STEM v předškolním vzdělávání úzce souvisí s vyšší úspěšností ve škole v 15 letech.

 

Evropská strategie chytrého růstu

 

Jednou ze tří hlavních priorit pro Evropu 2020 je „chytrý růst“, který spočívá v rozvoji ekonomiky založené na znalostech a inovacích. Data z roku 2010 ukázala, že výdaje do výzkumu a vývoje jsou v Evropě nižší než 2 % (v USA 2,6 %, v Japonsku 3,4 %). Méně než jedna ze tří osob ve věku 25–34 let má vysokoškolský titul (v USA 40 %, v Japonsku přes 50 %) a také se zjistilo, že Evropa zaostává v ohledu digitální společnosti. Z těchto důvodů jsou právě inovace, vzdělávání a digitální společnost důležitými prioritami Evropské Unie.

 

Závěr

 

STEM si v Evropě začíná nacházet své místo, ale koncept samotný zde ještě není tolik rozšířen jako například ve Spojených státech. Evropské organizace a vlády jednotlivých států se snaží rozšiřovat povědomí o důležitosti technických a vědeckých oborů a zároveň inovovat vzdělávací systém. Jak úspěšně se jim to podaří, se dozvíme v následujících letech.